S odsupem času 10/2006
Pohled na činnost klubu s odstupem času.
S ohledem na můj časový odstup od ukončení členství v klubu a nové chovatelské začátky s chovem ČVS, bych rád sdělil některé své postřehy, které se nemají stát kritikou, ale zamyšlením a spíše otázkami do diskuse. Jde o volné pokračování námětu na www. stránkách-diskuse př. Volence.
Souhlasím plně, že ČVS je vlastně jakýmsi folklórním prvkem našich zemí, vznikl a měl určité vlastnosti. Pod záštitou UNESKO se odbývají různé folkloristické festivaly a na jejich provoz jsou uvolňovány nemalé částky z rozpočtů státních, ale i místních. Jde většinou o krojované skupiny, hudbu, tance a zvyky. V současné době se stává chovatelství ohroženým “folklórním odvětvím” příslušných území. Ovšem na rozdíl od tanců, krojů a obyčejů není nikým dotován, ani významně propagován, ba co více je čím dále více vytlačován a ve sdělovacích prostředcích jsou vytvářeny nálady proti chovu holubů.
Očekával bych, že ČSCH, který sdružuje fandy tohoto “folklórního zájmu” a jemuž každý člen platí povinnou “daň”-příspěvky, bude hájit jejich zájmy a vyjednávat se státními institucemi a vytvářet prostor pro vlastní zájmovou činnost a zasazovat se o udržení pestré palety plemen se zaměřením o zachování právě plemen, které historicky vznikly a byly chovány na našem území. Ze svého pohledu se domnívám, že za peníze členů právě tuto činnost ČSCH a to především vrcholné orgán, neprovádějí a jen čekají co jim kdo naservíruje.
Při současné nákazové situaci je vidět rozdílný přístup a informování členů ČSCH a chovatelů poštovních holubů, kteří se osamostatnili. U PH se snaží ústředí vyjednat co nejširší možnost závodit s holuby a to jak v rámci hranic, tak i přes hranice. O svém úsilí je pravidelně informují na webu. Naproti tomu ČSCH jen opíše, to co vydala SVS a čeká, že se vše nějak “samo” vyřeší a tím dochází k omezení výstav a tím i opadání zájmu chovatelů. Možná je to jen můj dojem.
Tady předkládám svůj subjektivní pohled na věc a vychází mi z něho následující úkol, nebo otázky k řešení:
- Chov a to nejen ČVS, ale i jiných holubů, je ohrožen v zásadě dvěma faktory a to organizačním a vlastním chovatelským činěním nadšenců.
- Zdá se mi, že v současné době již rámec ČSCH je přežitý v tom pojetí, jak je praktikován, neboť model odpovídá potřebám let před rokem 1998 a neodráží společenské změny, které silně zasáhly i všechny chovatele. Jen několik ukázek: Proč chovatel má být organizován v ZO a pak teprve v kubu, proč informoce na www.čschdz.cz jsou u některých chovatelských odborností neaktuální jako právě u okrasných a užitkových holubů atd. Vždyť svaz disponuje placenými zaměstnanci na plný úvazek. Položte si spolu se mnou otázku, co každý z Vás pro chov ČVS potřebuje. Asi jen kroužky, seznámit se s chovateli plemene a mít možnost si porovnat svoje holuby s ostatními a zajistit si nepříbuzná zvířata.
- Klub ČVS zajišťuje pravidelné výstavy a setkání chovatelů a vytváří potřebný rámec pro šlechtitelskou práci. Mám však zato, že jen výstavy, rozdělení pohárů a výroční schůze nemohou zajistit vlastní šlechtění a dovolím si dnes říci, že jde již spíše o udržení plemene. Dokázal bych si představit cílevědomé vytvoření nepříbuzných linií, kontrolu jejich užitkových vlastností. Domnívám se, že vynaložené prostředky na zakoupení cen, by byly účelněji vynaloženy na skutečnou propagaci plemene, formou dotací pro vystavovatele na určených akcích-výstavách. A navíc je si třeba uvědomit, že propagaci ČVS zajišťují naprosto nezjištně př. Čech tištěnou ročenkou a př. Ščebel na webu a je se potřeba zamyslet, jestli je tento stav dlouhodobě udržitelný.
- Tak jako např. používání místních krojů, tanců apod. je poplatné době, tak i podmínky pro chov se změnili a nutno přiznat, že se podepsali i na ČVS. Sám mohu porovnat vitalitu, létavost a schopnost rozmnožování z let šedesátých a sedmdesátých minulého století a dnešní. I zde, bohužel, došlo ke zhoršení a proto je třeba se zamyslet, jaká opatření v selekci ve shodě nastolit, abychom našeho holoubka udrželi s co nejlepšími užitkovými vlastnostmi i pro budoucí generace. Domnívám se, že důsledné záznamy u více chovatelů, které navrhuje př. Volenec, by mohly být selekčním kritériem.
- Založení linií vynikajících jedinců je ověřenou cestou v obecné šlechtitelské práci u zvířat. S tím ovšem musí jít současně i seriózní plemenné záznamy a vyznačení v rodokmenech. A právě nepředávání si odpovídajících informací se mi jeví jako velký nedostatek a jistě se podílí i na možnosti zajištění kvalitního nepříbuzného materiálu. Přimlouval bych se vypracovat kritéria a pokusit se jimi řídit. Sám jsem připraven rozpracovat určitý návrh. Tímto bychom mohli posunout ČVS hodně dopředu a zajistit i pro budoucnost, jeho veškeré dobré vlastnosti a exteriér a to i u chovatelů, kteří nemají možnost volného chovu.
- Domnívám se, že snaha vystavovat a preferovat takové jedince, kteří vykazují jen jakýsi trend co nejvolatěšího jedince s dokonalými ostatními pozicemi, bez ohledu na charakteristiku plemene nese s sebou zárodek zániku jedinečnosti a celou řadu problémů, jako menší plodnost, nižší oplození, svěšené vole atd. Je si třeba jasně říci co chceme nejen ve vzorníku, ale jaké má mít holub vlastnosti. Dnes je ještě čas se zamyslet a vytyčit i program a zachránit ČVS a ne se uchýlit postupně k chovu nějaké barevné varianty “Norviče”, který je jistě krásným plemenem středního voláče, ale postrádá vlastnosti ČVS.
S nástinem plemenářských opatření úzce souvisí i vlastní poslání speciálních výstav, které by měly být především svodem a předvedením toho chovného nejkvalitnějšího co je k dispozici a to i s doloženými vlastnostmi a jako bonus vyhodnocení exteriérově nejlepších jedinců.
Beran J. říjen 2006